Kočka nechce naši                          společnost?

Kočky nejsou netýkavky,  jak se prezentuje, abychom měli tu dualitu kočky versus psi (nadřazenost, samotářství vs. podřízenost, společenskost) jasně danou. Nejsou královny s náladou, která je buď dávající, nebo chladná. Kočky chtějí být rozverné, neposedné, hravé a to i dospělé, nejen koťata.  

Ale dáváme jim k tomu příležitost?

Kočky stojí o naši pozornost, ale možná jinou, než jim nabízíme. 

Kočky si chtějí hrát! Baží po laserech, po vábničkách, po aktivní interakci. Ale pro nás je jednodušší a taky mnohem příjemnější se u nich dobíjet mazlením. Hladíme je, tulíme, pusinkujeme a oni na nás rozmrzele koukají v polospánku.

 Kočky chované doma mají také potřebu lovit. Život v bytě z nich nevytřepal šelmu, chtějí podnětné prostředí, válet se v kozlíku, kousat do ponožek, aportovat.

Venku bylo dříve pro kočky bezpečnější prostředí než dnes a venkovní prostor skýtal kočkám dostatek podnětů, hrály si na číhanou, na honěnou, na loveckou... Venku bylo pořád co sledovat, kde se bavit. Oproti tomu doma jsme jen my a hračky, které časem omrzí. Zvlášť ty elektronické, které se jedním klikem zapnou a točí pořád dokola. Pokud tedy nemáme bezpečnou zahradu nebo kočku výletníka s kšírkama, měli bychom kočce chované v bytě zabezpečit dostatečně podnětné prostředí. Vytvořit jí stimuly, hry a interakce, které ji budou bavit, kde si dobije sama baterky a vybije loveckou energii, protáhne a posílí svaly. 

Naštěstí je dnes velkorysý sortiment kočičích hraček, které pískají, běhají, lítají nebo skáčou. Stále však u koček zůstává nejoblíbenější hra s dvounožcem s obyčejnou vábničkou, aportování kuličky apod. Kočky by měly mít prostředí bytu uzpůsobené pro hru a kočičí radovánky. Dlouhodobá pasivita u kočky, která odmítá naši společnost a přitom není plachá, je známkou toho, že je náš vztah dysfunkční a je nutno na něm pracovat. Pokud kočka odmítá interakci se svým člověkem a zároveň není aktivní, ačkoliv jí nabízíme dostatek podnětů, může to být signál začínající nemoci nebo psychické nepohody. Nalomená psychika u všech zvířat a zvláště u koček, které jsou velmi citlivé na změny a emoční naladění v prostředí domova, ve kterém žijí, může být spouštěčem vážných nemocí. Proto je nutné jí věnovat náležitou pozornost. Kočky dle mnohých studií fungují jako houby nasávající do sebe všechny emoce, které v prostoru, v němž žijí, jsou. Potřebují aktivní a laskavý přístup stejně jako děti. V harmonickém prostředí se kočkám daří, v prostředí hádek a hluku trpí, jsou stažené v ústraní. Kočky sami od sebe nejsou neaktivní a líná zvířata. Takové tvory z nich bohužel děláme my svým neaktivním a líným přístupem k nim.  Kočky jsou ze své přirozenosti zvědavými, aktivními, hravými tvory milující pohyb.

Bytová kočka, které se člověk vůbec nevěnuje, se stává bezděky bytostí, lapenou ve světě lidí, který jí nerozumí, nerozvíjí dovednosti a zbavuje jí uměle jejího přirozeného chování aktivní a hravé šelmy. Je to obrovská ztráta na kvalitě života kočky.

Abychom dostali, musíme dát...

Bytová kočka je chladná z nudy, z rezignace. Přeje si dobít baterky, dobít dlouhodobě neuspokojený lovecký pud na nějaké zábavné interaktivní hře s námi, aby nám pak mohla spokojeně spočinout v náručí a na oplátku dobít baterky naše. 

Hrajme si s kočkou, věnujme pozornost tomu, co jí baví. Vytvořme si s ní nové a zábavné rituály, u kterých se nebude nudit a které budou rozvíjet intelekt a fyzickou zdatnost. Uzpůsobme byt tak, aby kočka měla dostatek variability ve skocích do výšek (poličky, škrabadlo), lovu (sítě) a herního vyžití (vábničky, lasery). Zaručuji, že pasivní kočka se znovu nadchne pro život a bude opět kotětem.  Pokud je Vaše kočka sama v bytě a je tudíž odkázána na to, kdy a zdali vůbec si na ni uděláte čas v dnešním zrychleném a náročném světě, vězte, že její život je nudný, stereotypní a smutný. Kočka potřebuje změnu v podobě kamaráda, parťáka pro ten dlouhý čas, kdy jste v práci. Nebojte se pořídit jí kamaráda a urvat si aspoň 10 minut denně pro společnou aktivitu.